Bystřejší čtenáři mého občasníku jistě postřehli, že když tady o někom píšu, tak většinou nic dobrého. Buď s ním nesouhlasím, nebo mě štve nebo si prostě jen tak z dlouhé chvíle rýpnu, ale že bych napsal něco pěkného, někoho pochválil, to se tady ještě nestalo, snad krom Kláry Vrbíkové, která se pak raději stáhla z veřejného života na několik let. Jelikož toho negativismu je teď vůkol víc než dost, tak jsem se rozhodl alespoň jednou za rok někoho pochválit a že budou ty Vánoce, tak jsem se rozhodl to udělat hned teď a vybral jsem si k tomu Barboru Mottlovou.
Že nevíte kdo to je? Musím přiznat, že já to nevěděl taky… Při jedné z prokrastinačních seancí, kdy jsem si na české internetové bulvární scéně doplňoval vzdělání, kdo s kým a proč, jsem narazil na článek o Báře. Zpětně nevím, jestli to byl nějaký článek na „party“ téma nebo to byl článek o slibné kariéře pokladní, ale zaujalo mě to…
Jenže bulvár není zrovna spolehlivý zdroj informací , takže jsem byl nucen nahlédnout do sociálních sítí, dokonce si opatřit účet na Instagramu, což tedy kvůli sledování celebrit je opravdu (v mých poměrech) úlet, jelikož jinak sociální sítě již několik let zdárně bojkotuji.
Nemám Báru „ve sledovaných“, ale tak nějak jsem zavedl rituál, že každé ráno mrknu co je nového ve světě, komu prezident vyhlásil válku, jak si stojí Bitcoin a taky co dělá Bára. Je to takové „Dobré ráno s Bárou“. Bára vstává asi tak ve 4 ráno nebo možná dříve, aby to všechno stihla…pro mě je „dobré ráno“ tak v 10, tedy když si „ráno“ otevřu Báru, tak už má spoustu věcí za sebou a já mám inspiraci, co tenhle den určitě nedělat.
Ale přejdeme k tomu důležitému, čím mě Bára opravdu zaujala (žádná legrace, kdyby snad v tom někdo hledal nějakou ironii či se pokoušel něco najít mezi řádky či odstavci ):
- Bára nepije…tedy alkohol.
Když jsem to četl poprvé, tak jsem tomu nějak nemohl věřit, protože herečka/modelka, všechny ty párty, večírky…ale asi je to fakt pravda. A jestli je, tak *respekt*. Jakožto dlouhodobý abstinent vím, že je to cesta trnitá a osamělá, být jediný střízlivý, vše si pamatovat a fungovat jako nedobrovolný taxíkář, nemluvě o tom, že buď vás lidi donekonečna přemlouvají („tak si s náma ťukni“, „tak jen na jedno“) nebo požadují vysvětlení („tobě to nechutná?“ , „a ty vůbec nepiješ…ani…?“ , „ty jsi se nějak léčil/nemocnej?“). Právník, který nechlastá je stejně raritní, jako střízlivý funebrák, a stejně tak podezřelý – takže jsou dvě varianty, buď je nemocnej nebo /vyléčený/ alkoholik. Jestli Bára musí na každé párty vysvětlovat proč nepije, tak potěš koště (to je snad ještě víc podezřelé než u mě – i když alespoň může tvrdit, že je těhotná nebo tak, to by u mě asi neprošlo).
- Bára vyhlásila otevřený boj času a zatím jí to vychází.
Je fakt, že ženy stárnou, někdy rychleji někdy pomaleji, ale krom Heleny Vondráčkové je Bára asi jediná, která od počátku s tímhle faktem počítá a bojuje, dokud to jde. Když jsem viděl, že pomalu každý pátý příspěvek je z nějakého „zkrášlování“, tak jsem pojal podezření, jak vlastně Bára vypadá „v reálu“ a nebudete tomu věřit, ale o dost líp, než na co má věk, „Vykrášlená“ to pořád dává tak ještě o 8 let míň. Nezávidím jí to, ten boj, ale jak je vidět na Helence, asi to smysl má, když se začne tvrdě a včas (mrknete-li na Helenčino datum narození).
Je třeba si přiznat, že mužská část populace to má jednodušší; jak říkala Věra Chytilová, chlapi nestárnout, prostě z ničeho nic chcípnou, takže i když se blížíme „taky“ k 40 jako Bára, není to tak poznat (zvlášť když člověk vyloženě nevyžere každý večer ledničku).
- Bára si ze sebe nic nedělá.
Když člověk začne být celebrita nebo je alespoň nechvalně známý (jako já) tak si o sobě začne myslet. Do vlaku už by nevlezly, protože tím jezdí jen socky a nakonec skončí s nějakým hokejkou/kopačkou… Ale Bára ne – pořád se drží v mezích normálních lidí (má u mě + za vlak) a její covidové prodávání v Albertu za kasou, to mě vyloženě nadchlo, bylo by z toho pěkné pokračování Ženy za pultem. Zatím co jiné celebrity se dostávají do bulváru, protože se ve vířivce sjely lajnou kokeše, Bára se tam dostala, anžto si jako herečka-modelka sedla za kasu v sámošce.
Hádám, že to možná byl tak trošku „PR stunt“, ale i kdyby ano, tak pořád pěkný a jestli ne, tak *respekt* za zachování značné dávky normality.
- Bára vaří, Bára jí.
Jo přátelé, to není dnes jen tak. Ženská, která se dostane na titulní stránku Playboye (7/2020) a umí upéct „štrůdl“, to je slovy Františka Peterky holt slušnej oddíl!
Nejen, že Bára vaří, ale Bára i jí. A to je tedy další věc, nad kterou žasnu, protože když vidím ty snídaně připomínající menší oběd (jakože ráno nejím či max sušenku, aby to nebyl studený start) a oběd připomínající menší žranici…Buď tam k tomu má další komparsisty, kteří ujídají nebo nevím kam to dává, a to hodnotím jako někdo, kdo jí taky „rád“ a „hodně“, ale tímhle tempem bych nestačil měnit velikosti kalhot. Už i tak je to špatné, protože mě děti pouštějí v tramvaji sednout. Teď mě tedy zneklidnila nějakou krabičkovou dietou (wtf?), ale to byl asi jen produkt placement 😀 a jinak se vaří a jí pořád dál a není to vidět (!!).
- Báru nezastavíš.
Neměl jsem dovolenou patnáct let, pořád někomu něco dělám, ale před Bárou blednu závistí. Někdy mám dojem, že její den má tak 28 hodin a spí tak 2, protože jinak pořád někde je, něco dělá, někam jede, něco fotí, vaří, venčí psa , pořád nějaká aktivita, a to ještě stačí odpočívat – napadá mě jediný výstižný popis: „superžena“ – někdy mi to přijde až nezdravé (a nebo nereálné ?;).
- Bára běží…..pořád ještě…. (nebo už zase?).
Když jsem poprvé mrknul na Bářin Instagram , tak jsem si řekl „starší Nela Slováková“, která na instáči dělá reklamu na kdeco…jenže Nela Slováková by určitě nedala výzvu 1000km nebo Vltava Run (což je psychopatická záležitost, o které mi vyprávěl kolega, co to běžel s manželkou a mě bolely nohy jen z toho vyprávění). Vstávat v 5 ráno, abych šel běhat 5 kilometrů? Kdyby mě někdo kvůli tomu vzbudil, tak nezemře přirozenou smrtí. A Bára vstává a běhá…a zase vstává a běhá….Opět dávám palec nahoru a přidávám bludišťáka, protože vím jak je to těžké: D: Kdysi jsem měl totiž taky takové choutky, že jako budu běhat (jiný „sport“ byl pro mě úplně sci-fi), tak jsem si autem zajel do krámu pro boty na běhání za nekřesťanskou částku, byl jsem v nich jednou venku a tím má nadějná atletická kariéra skončila, jelikož od té doby se na nich na skříni usazuje prach – očividně když dva dělají totéž, není to totéž. Tedy: Utíkej Forreste , utíkej…!
Jak vidíte, dodržel jsem pro tento rok normu, napsat jeden pochvalný příspěvek, takže teď už zase můžu orientovat můj podnik opačným směrem.
Bára mi to doufám promine, že jsem ji tady pochválil – ale to už je holt úděl celebrit, že si o nich lidi pořád něco vymýšlejí ;).